Píše se rok 1602. Blíží se konec vlády královny Alžběty, Anglii sužují podivné bouře a zemí se šíří zkazky o mocných, nelidských bytostech. Podivně známí hrdinové a lotři, včetně Nicka Furyho, Spider-Mana, X-Menů a Dr. Dooma, se po celé Evropě zaplétají do sítě intrik a zrady. Do pohybu se dávají události, které by mohly znamenat konec světa.
Ti z vás, kteří mě sledují pravidelně, si už určitě všimli, že jsem v posledních měsících začala trochu hlouběji prozkoumávat dílo Neila Gaimana. Považuji ho za jednoho z nejlepších fantasy spisovatelů (nejen) současnosti. Díky tomu jsem narazila i na jeho legendární komiksový počin – Sandmana. Přestože jsem se při jeho čtení bavila (a stále ještě bavím), neměla jsem v plánu začít zkoumat komiksový svět nijak hlouběji. Navzdory tomu jsem si však pořídila knihu Marvel 1602. Důvody byly tři – Gaiman, Marvel a alžbětinská Anglie. Jednotlivé prvky dobře znám z knih, filmů a ze školy, jejich spojení pro mě tedy bylo lákavé. Věřím, že to tak mohou cítit i další čtenáři, proto jsem se rozhodla napsat recenzi, přestože…
rozhodně nejsem expert na komiksy!
To chci opravdu zdůraznit. Sandmana jako takového si troufám hodnotit v kontextu Gaimanovy tvorby, tohle dílo je ale jiné, protože autor pracuje s postavami, které vytvořil někdo jiný. Proto bych vás hned v úvodu chtěla upozornit, že se na knihu dívám jako naprostý laik. Ostatně důkazem toho je i fakt, že tento komiks je součástí rozsáhlé edice Ultimátní komiksový komplet, z jejíchž 120 sešitů jsem četla opravdu jen tenhle jediný. Ale teď už k recenzi.
Podle mě…
Neil Gaiman v tomto díle pracuje se zajímavou premisou, že ke zrození superhrdinů nemuselo nutně dojít až ve 20. století, ale klidně už na počátku 17. století. V komiksu se tak setkáváme s tradiční partou nadpřirozených hrdinů a padouchů, kteří jsou však ztvárněni s ohledem na dobu, ve které se vyskytují. Tato odvážná interpretace postav prudce zvyšuje atraktivitu celého příběhu. Čtenář odhaluje známá jména, tváře i povahové rysy superhrdinů, kteří se však věnují jiným zaměstnáním, nosí dobový oděv, věnují se politikaření na dvoře královny Alžběty, bojují s inkvizicí a kolonizují Ameriku.
Historické pozadí příběhu považuji za velké plus tohoto komiksu.
Nadpřirozené prvky jsou na něj aplikovány velmi reálným způsobem, díky čemuž konfrontace dobových postav a komiksových hrdinů působí velmi přirozeně a nenásilně. Autor si pohrál s historickými skutečnostmi (např. s faktem, že Alžbětin nástupce Jakub I. se obával čarodějnic), ale nezapomněl ani na legendy a záhady, které máme dodnes spojené třeba s Roanoke, první Anglickou kolonií v Novém světě.
Marvel 1602 je typicky komiksový. Je v něm představeno hned několik hlavních linií příběhu, které se posléze setkávají. V knize se díky tomu můžeme setkat s velkým množstvím superhrdinů, nejsem si ale jistá, jestli to není spíš mínus, než plus. Žádného z nich totiž nepoznáme do hloubky, protože v knize na to není prostor. Na druhou stranu ale musím přiznat, příběhu nechybí vrstevnatost a zajímavé zvraty.
Nelze nezmínit úžasnou kresbu! U komiksových příběhů jde o víc, než jen o pouhý doplněk, v tomto případě se ale autor opravdu vyšvihnul. Hrdinové jsou si podobní, zároveň ale mají i specifické dobové rysy. Velkou zajímavostí pro mě byla i přítomnost původního scénáře doplněného o různé skici a kresby, které krásně ukazují proces stojící za vytvořením takové knihy.
Když to shrnu…
1602 je komiks, který si užijete i v případě, že budete mít jen základní povědomí o světu Marvelu. Kromě krásné ilustrace na vás čeká možná trochu předvídatelný příběh, který je ovšem zasazený do netradičního prostředí. Je to totiž právě novověká Anglie, která z této knihy dělá něco výjimečného.
Znáte tento komiks? Láká vás? A máte rádi příběhy superhrdinů?
Těším se na vaše příspěvky,
Péťa
Bibliografická citace: GAIMAN, Neil. Marvel 1602. Překlad Ľudovít Plata. V tomto souboru první vydání. [Praha]: Crew, 2019. 250 nečíslovaných stran. ISBN 978-80-7449-689-9.
Tak tohle není úplně můj šálek kávy, ale super recenze! 🙂
Waaau, tak o tomto počujem prvýkrát a ten nápad – známi hrdinovia v minulosti – ma úplne dostal. Takže, povzbudená tvojím názorom a ubezpečením, že nemusím mať toho načítaného milión, pridávam na GR. Vďaka za tip!:)
To spojení zní opravdu lákavě, ale zároveň trochu děsivě. Něco jako když smícháš sladké, slané a mastné. Může z toho vzniknout to nejlepší burákové máslo, a nebo taky pěkný blivajz. 😀 Ale pořád si říkám, že komiksům musím dát šanci. A taky Gaimanovi. 😀