Jsem uzavřený melancholik, který se už od dětství věnuje čtení a brodí se literárními světy. Čím jsem starší, tím hlubší vody objevuji. Plavu a potápím se mezi slovy, poznávám nové světy a hledám si v nich kamarády. Díky knihám si připadám o tolik bohatší, že je mi líto nechávat si je jen pro sebe. A právě proto jste nyní tady.
Vystudovala jsem knihovnictví, absolvovala jsem kurzy dějin umění, muzeologie, estetiky literárního textu či filosofie, jsem bakalář v péči o kulturní dědictví a magistr evropských kulturních dějin. Ve škole jsem strávila velkou část svého života a nebudu vám lhát, dost často jsem si četla pod lavicí. Tyhle zážitky však odvál čas, teď už si čtu leda tak pod přebalovacím pultem, když můj malý syn spí, a nemůžu se přitom dočkat, až si jednou budeme číst spolu.
Většinu svého života píšu o knihách. První recenze jsem začala zveřejňovat ve třinácti letech, kdy jsem si také založila svůj dívčí blog. Když jsem si však později začala přivydělávat jako copywriter, uvědomila jsem si, že jeho možnosti jsou omezené! Po bezmála devíti letech jsem se proto rozhodla tuto stránku opustit a vydat se dál.
Čtení pod lavicí vzniklo v březnu roku 2017, v mé mysli už ale existovalo dlouho předtím.
Celé měsíce jsem přemýšlela nad tím, co všechno chci s vámi, mými čtenáři, sdílet. Nebylo vůbec snadné dát mým nápadům řád a pevnou strukturu, nakonec se mi to však alespoň částečně podařilo. Díku tomu je Čtení pod lavicí nejen plné mých dojmů, ale i knižních tipů, úvah, rozhovorů a dalších zajímavostí.
Doufám, že se vám u mě bude líbit,
Péťa