Americká spisovatelka a televizní scenáristka prostřednictvím vyprávění v ich-formě, e-mailů, dopisů, zpráv, dokumentů, vzkazů i časopiseckého článku vytváří obraz složitých rodinných a mezilidských vztahů v Seattlu, kde žije nadaná patnáctiletá Bee Branchová, žákyně 8. třídy základní školy. Inteligentní a samostatná dívka má vynikající studijní výsledky, a tak jí rodiče slíbí, že splní její přání a vydají se během vánočních svátků na cestu do Antarktidy. Její matka Bernadetta má ale z výpravy strach. V minulosti sebevědomá a společenská žena, která před sebou měla úspěšnou kariéru, totiž nyní trpí agorafobií. Vyhýbá se setkáním s lidmi a zcela rezignuje na tvůrčí činnost. Její manžel, šéf vývojového týmu v Microsoftu, situaci nezvládne a kontaktuje psychoanalytičku. Bernadettě hrozí hospitalizace na psychiatrickém oddělení, dva dny před Štědrým dnem ale beze stopy zmizí. Podaří se Bee najít ztracenou matku?
Podle mě…
Ve škole a v práci se toho na mě v poslední době valí hodně, hledala jsem proto knihu, u které bych si odpočinula a trochu se pobavila. Bernadetta se k tomu zdála jako dělaná – svojí anotací mi totiž připomínala oblíbený severský příběh Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel. Jak už to tak ale bývá, příběh se od vlastní anotace liší.
Hlavní hrdinkou příběhu je znuděná, zdeptaná a lehce výstřední Bernadetta, jejímž životem nás provází její dospívající dcera Bee. Díky tomu, že tato inteligentní mladá dáma k tomu využívá emaily, dopisy, novinové články či přepisy rozhovorů FBI, je formát textu opravdu nápaditý. Překvapivě však knize nechybí spád, akce ani osobní rozměr. Všechny podklady, které Bee získá, jsou totiž velmi subjektivní a čtenář tak nemá žádný problém vcítit se do hlavní postavy.
Anotace knihy slibuje, že se bude čtenář popadat za břicho – nic takového se ovšem nekoná!
Autorka původně pracovala jako scénáristka, čemuž odpovídá nejen formát textu, ale i jeho vyznění. Zejména emaily jsou často založené nejen na slovním, ale i situačním humoru, obsahují překvapivé pointy, nadsázku a také ironii. Při čtení jsem se díky tomu bavila, příběh bych ale označila spíše jako tragikomický. Popisuje totiž ne úplně veselé osudy bohaté americké rodiny, která se před výletem na obávanou Antarktidu rozpadne na kousky (mimochodem, díky knize jsem se o Antarktidě hodně dozvěděla).
Součástí knihy je i otevřená společenská kritika, které ale bylo na můj vkus až trochu moc. Některé scény se díky tomu zdály téměř nekonečné. Na druhou stranu si ale uvědomuji, že tato kritika cílila primárně na bohaté unuděné Američany, takže můžu jen těžko posoudit, jestli padla na úrodnou půdu.
Když to shrnu…
Toto bláznivé dobrodružství ukazuje, že geniální lidé mohou být nejen potřeštění, ale také velmi křehcí. V tomto případě to vedlo ke vzniku dobrodružného příběhu s tragikomickými prvky, které si jistě nejednoho čtenáře získá svojí lehkostí a neotřelostí.
Znáte tento příběh? Zaujal vás?
A jen tak pro zajímavost, jeli byste se podívat na Antarktidu? Já určitě ano!
Těším se na vaše komentáře,
Péťa
Bibliografická citace: SEMPLE, Maria. Kde se touláš, Bernadetto. 1. vyd. V Praze: Plus, 2014. 316 s. ISBN 978-80-259-0301-8.
Pamatuji si, že když jsem Bernadettu četla, tak jsem z ní byla neskutečně nadšená. A chtěla bych si ji jednou přečíst znovu 🙂
Já jsem ji taky zařadila mezi knihy, ke kterým bych se jednou chtěla vrátit. Docela by mě zajímalo, jak bych se na příběh dívala jako máma. Tak uvidíme, jestli se mi to jednou poštěstí 😉
Na tuhle knížku slýchám jen dobré ohlasy a docela mě láká. Dokonce jsem už párkrát uvažovala, že si ji koupím, ale nakonec jsem si vzala něco jiného (poslední dobou beru spíš knížky v cizích jazycích, aby mělo čtení beletrie přidanou hodnotu).
Pěkná recenze!
A určitě bych se tam ráda podívala, i když ta zima… brr. 😀
O knížce slyším úplně poprvé a docela by mě zajímalo jestli by se mi tenhle styl psaní líbil:) Jinak Antarktidu jsem nikdy neměla na svém wishlistu, ale mít tu možnost tak bych ji brala hned, přeci jen to musí být fakt zážitek:)
Krásné fotky a zajímavá recenze! Na Antarktidu bych asi nechtěla, tam už je přece jen moc velká zima, napadá mě spousta lákavějších míst…