22. září ve 22:02 se o slovo s definitivní platností přihlásil podzim. Období, které mnoho lidí miluje, pro jiné je ale psychicky trochu náročnější. Oba přístupy jsou pochopitelné – na jedné straně je tu ten krásný barevný podzim, kdy ve vzduchu voní babiččin štrúdl a za okny řádí děti s létajícími draky, na druhé straně ale vidíme plískanice, holé stromy a ranní mlhu.
Aby vám odvrácená tvář podzimu nedělala starosti, připravila jsem si dnes pro vás pár tipů na veselé čtení. Protože má ale každý z nás rád trochu jiný druh humoru, zkusila jsem vybrat 5 naprosto odlišně vtipných knih. Tak snad se vám alespoň v jednom případě trefím do noty. Jdeme na to!
1) Tři muži ve člunu (o psu nemluvě) – Jerome Klapka Jerome
Čím jiným začít, než klasickým suchým anglickým humorem. Já osobně ho mám moc ráda, sleduji ale, že ne každý v mém okolí ho dokáže ocenit. Není to totiž ten druh zábavy, u které by se čtenář popadal za břicho a tekly mu slzy. Já osobně ho vnímám jako takový jemný, nenásilný a nekonfliktní, který spíš jen naznačuje a nechává na čtenáři, aby si z textu vzal, co potřebuje.
A přesně takový je příběh Tří mužů ve člunu, kteří se společně vypravili na krátkou dovolenou. Ta se však, jak už to tak bývá, neobejde bez nespočtu různých humorných příhod a událostí, které je potkávají už od chvíle, kdy začnou balit.
2) Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel – Jonas Jonasson
Severský humor mi oproti tomu anglickému připadá mnohem víc svěží. Jeho hlavním ukazatelem je ale to, že je stejný jako země, ze kterých pochází – drsný, syrový a někdy absurdní! Občas mám pocit, že bezezbytku sklouzává až k černému humoru.
Klasickým příkladem severského humoru je skvělá kniha Jonase Jonassona, která vypráví příběh stoletého staříka Alana. Ten na sklonku svého života prchá z domova důchodců a zažívá přitom pěkně ostré dobrodružství. Autor nás navíc seznamuje i s tím, jak tento dědeček kdysi nedopatřením rozhýbal světové dějiny.
3) Nový život Henryho Wilta – Tom Sharpe
Pochopitelně nesmíme opomenout černý humor, který vidí vtip i v tíživých a bezvýchodných životních situacích. Smrt, války, násilí a nemoci, bezpráví. To vše lze obrátit ve vtip, když na to položíme trochu jiný důraz. A co si budeme povídat, občas je prostě na místě všechny ty tragické věci trochu znevážit. Ne?
Pokud se někoho znalého zeptáte na tu nejlepší knihu plnou černého humoru, bezesporu padne jméno Toma Sharpa nebo jeho knižního hrdiny Henryho Wilta. Ten se živý jako učitel, jednoho osudného dne se ale vše obrátí naruby, když se zaplete do dramatického policejní vyšetřování. V tom figuruje jednak on a jednak obvinění z vraždy.
4) Hrdý Budžes – Irena Dousková
V tomhle článku nesmíme opomenout ani české autory! Záměrně jsem zvolila knihu, která není svým založením ani tak komická, jako spíš tragikomická. Pro českou humornou tvorbu mi to totiž přijde tak nějak typické (i když vím, že není), protože většina dospělých spisovatelů si v sobě stále nese odkaz komunistických let. Jak vnímáte český humor vy?
Hlavní hrdinkou knihy, kterou možná znáte i díky jejímu úspěšnému divadelnímu ztvárnění, je malá Helenka Součková. Ta vyrůstá s maminkou herečkou na malém městě a stále se jí nedaří zapadnout mezi ostatní spolužáky. Jednak proto, že je tlustá, hlavně ale díky tomu, že se její maminka netají svým protirežimním smýšlením.
5) Poprask v sýrové uličce – Robert Fulghum
Poslední kniha v mé TOP pětce je plná fejetonů. Osobně je totiž mám moc ráda a vždy jsou tím prvním (a někdy i jediným), co hledám v časopisech, když sedím v čekárně u doktora. Věnují se zdánlivě nedůležitým tématům, díky novému úhlu pohledu, nadsázce a humoru ve mně však mnohdy rezonují ještě několik dní!
Hrdinou fejetonů ze sýrové uličky je sám autor, který vzpomíná na různé etapy svého života a nezapomíná přitom ani na oblíbené zajímavosti o milionech různých drobností. To vše je zaobalené do laskavého humoru a radosti z obyčejných všedních dní. V této knize určitě najdete i sami sebe, zkuste to!
Která kniha vás pobavila jako poslední? Doporučili byste ji ostatním? A který druh humoru preferujete?
Pochlubte se do komentářů, už se na ně moc těším,
Péťa
Bibliografické citace:
- JEROME, Jerome K. Tři muži ve člunu (o psu nemluvě). Překlad Ladislav Vojtig. V Praze: XYZ, 2007. 215 s. ISBN 978-80-87021-32-3.
- JONASSON, Jonas. Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel. Překlad Zbyněk Černík. 2. vyd. Mladá Boleslav: Panteon, ©2014. 399 s. ISBN 978-80-87697-20-7.
- SHARPE, Tom. Nový život Henryho Wilta. Překlad Milena Turner. Vyd. 1. Praha: Aurora, 1999. 206 s. ISBN 80-85974-57-6.
- DOUSKOVÁ, Irena. Hrdý Budžes. Vyd. 2., V Petrově 1. Brno: Petrov, 2002. 166 s. ISBN 80-7227-132-6.
- FULGHUM, Robert. Poprask v sýrové uličce. Překlad Lenka Fárová a Jiří Hrubý. Vydání první. Praha: Argo, 2016. 156 stran. ISBN 978-80-257-1840-7.
Některé neznám, takže jsem ráda za tipy! 🙂 Přemýšlím, co naposledy nejvíc pobavilo mě, ale asi jsem psolední dobou extra vtipnou knížku nečetla. Ale několik týdnů zpátky byl docela fajn Zápisník námořníka od mladé autorky Katky Doležalové, je to ale spíš lehčí čtení typu deník. 🙂
blog Days of Daysy
Stařík (a i ostatní knížky od Jonassona) jsou skvělé na odreagování a zasmání, takže za mě taky doporučuju! 🙂
A jinak mě nedávno rozesmál třetí díl Aristokratky od Bočka, zhltla jsem ji na jeden zátah cestou ve vlaku a měla co dělat, abych se neřehtala na celý vagonek 😀
Jak knihy českých autorů nečtu, tak Hrdý Budžes je můj absolutní favorit! Hlavně tedy divadelní hra, kterou jsem viděla několikrát. Prostě paráda.
supr tipy, nektery znam, ale zadnou jsem zatim necetla 🙂
Sarushef blog