Recenze: Perunova krev I. a II. – František Kotleta

Kniha vypráví příběh bývalého profesionálního vojáka Martina Fridricha, který se během ilegálního obchodování zaplete se skupinkou opravdu zvláštní lidí. Jsou takřka nezranitelní a na první pohled velice naštvaní. V zásilce drahých kamenů totiž není ten, o který tak moc stáli a Martinovi nezbývá nic jiného, než ho začít hledat!

Afgánský válečný veterán tak náhle stojí tváří v tvář docela novému druhy výzvy.

František Kotleta - Perunova krev

Podle mě…

Příběh stojí na čtyřech hlavních pilířích, kterými jsou akce, krev, sex a vtip. To vše je aplikované na slovanskou mytologii, se kterou autor zacházel zcela podle potřeby. Dohromady to sice může působit lehce nesourodě, výsledek je však oproti očekávání opravdu skvělý!

Knihy se mi četly dobře, dějově nijak nevázly. Mírné zklamání pro mě představoval jen samotný závěr, který byl vzhledem k ražení příběhu až příliš sluníčkový.

Autorova jazyková vybavenost mi místy dělala opravdu radost. Při čtení jsem totiž zažívala chvíle, během kterých jsem se doslova tetelila nad tím, jak skvěle postavenou větu právě čtu. Ocenila jsem i české reálie, díky kterým jsem se v příběhu opravdu snadno zorientovala. Přiznám se, že v dnešní době vnímám jako velké plus, když se český autor nebojí používat sobě známé prostředí, názvy a jména.

První díl této série má trochu pomalejší rozjezd. Hlavnímu hrdinovi chvíli trvá, než si srovná všechny proměnné a rozhodně se uvěřit na bohy. Protože jde ale o bývalého profesionálního vojáka, nečekejte víru s velkým vé. Nic takového. Martin Fridrich je veterán, který díky svému fyzickému a mentálnímu výcviku zvládne opravdu leccos. Příběh díky tomu brzy nabere na obrátkách, čtenář se seznámí s celou řadou zbraní a dojde i na bojovou taktiku. A na krev, které je už od samého začátku dost.

Sama za sebe musím říct, že autor skvěle zvládl popis soubojů. A nejen jich. S citem dokázal zpracovat i většinu sexuálních scén. Píšu většinu, protože jednou nebo dvakrát jsem se při čtení trochu zarazila. Stejné to bylo i s vtipnými vložkami, které byly téměř vždy použité ve správné situaci.

Někdy mi ale přišlo, že autor až moc tlačí na pilu.

Co se týče hlavního hrdiny, asi bychom mohli říct, že je sympatický. Stojí uprostřed bájného šílenství a dokáže si zachovat chladnou hlavu, zásady i svůj specifický smysl pro humor. Méně sympatická mi přijde jeho vlastnost všechno přežít. I svoji smrt. Několikrát. Čeho je moc, toho je příliš. Celkově mám pocit, že by občas neuškodilo, aby autor nechal zemřít i někoho z klaďasů (dají-li se tak Martinovi parťáci nazvat).

František Kotleta - Perunova krev

Když to shrnu…

Příběh je akční, plný bojů, krve, vtipů a sexu. Dějově je sice trochu předvídatelný, na kvalitě čtenářského zážitku to ale zase tak moc neubírá. Nejde tu totiž o žádnou hlubokou filosofii, ale o oddechové čtení, které je navíc čtenáři naservírováno příjemnou češtinou.

Váháte, zda po knize sáhnout? Věřím, že se vám bude líbit, pokud máte rádi akční příběhy okořeněné dávnou nadpřirozena, potřísněné několika litry krve a trochou spermatu. Rozhodně to není čtení pro každého – pokud ale nejste příliš útlocitní, věřím, že se u knih budete bavit stejně skvěle, jako já.

František Kotleta - Perunova krev

Četli jste Perunovu krev nebo nějaký jiný příběh z pera Františka Kotlety? Jaké podobné autory ještě znáte?

Těším se na vaše komentáře,

Péťa

 

Bibliografická citace:

KOTLETA, František. Perunova krev. I. 1. vyd. Praha: Epocha, 2013. 280 s. Fantastická Epocha; sv. 29. ISBN 978-80-7425-195-5.

KOTLETA, František. Perunova krev. II. 1. vyd. Praha: Epocha, 2014. 301 s. Fantastická Epocha; sv. 33. ISBN 978-80-7425-213-6.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *