TOP 5 ženských hrdinek, které o sobě rozhodují samy

8. března si lidé po celém světě připomínají velké stávky newyorských švadlen, které před bezmála 120 lety bojovaly za zisk volebního práva. I díky nim se mohou ženy v moderní západní společnosti volně nadechnout, užít si svůj den a volit. Nejen své politické představitele, ale i to, na jakou univerzitu půjdou studovat, jestli budou mít vztah, zda budou užívat antikoncepci, jestli se rozhodnou podstoupit potrat, zda si oblečou kalhoty a nebo třeba to, s jakou knihou stráví dnešní večer.

Všechny tyhle věci, které se dnes zdají být naprosto samozřejmé, byly ještě před 1. světovou válkou hudbou budoucnosti. Dnes se z nich můžeme těšit, protože tehdejší kulturně-politická scéna zrodila hrdinky, které měly ideu a inspirovaly další ženy ve svém okolí. Všechny dohromady ukázaly, že žena není druhořadá bytost a může o sobě rozhodovat sama.

Spolu s nimi se začal prototyp silné a nezávislé ženy objevovat i v literárním (a posléze filmovém) světě. Ženské hrdinky se odpoutávaly od ploten a přestávaly být těmi něžnými, emocemi ovládanými nanynkami. Namísto nich se začaly objevovat ženy silné, sebevědomé a nezávislé – takové, které se nebojí vzít osud do vlastních rukou a zachránit se z věže samy. A právě takovým hrdinkám bych ráda věnovala dnešní článek.

Éowyn/Pán prstenů – J. R. R. Tolkien

Pán prstenů je hrdinskou fantasy, ve které je ženských postav opravdu poskrovnu. Každá jedna z nich je však velmi zajímavou osobností. Ať už se jedná o velkou elfskou paní Galadriel, která je starší, než slunce a měsíc, zarputilou Arwen, která obětuje věčný život po boku své rodiny za to, aby mohla žít se svojí láskou a porodit dítě (syna, pochopitelně), anebo právě Éowyn, která se vzepřela všem tradicím svého lidu, schovala si vlasy pod přilbu a vyrazila do války, bojovat s ostatními za svobodu a za své ideály.

Pro mě osobně zůstává velkou otázkou, zda by se z Eowyn stal Dernhelm i kdyby nebyla zamilovaná do Aragorna. Následovala by svého bratra a strýce, nebo by zůstala v táboře a připravovala verše, které by dostatečně oslavily jejich velkolepé vítězství? Ať už však byla její motivace jakákoliv, dokázala to, co podle věštby nemohl udělat žádný žijící muž. To ona zasadila jednu z nejzásadnějších ran celé bitvy, což dokázalo, že navzdory její motivaci je to silná, odhodlaná žena, která umí velmi dobře zacházet se svojí zbraní.

Stane se hrdinkou, když však odejde Stín, odejde i část jejího já. Najde někoho, kdo se k ní hodí a zcela přirozeně začne bojovat za jiné věci. Chce se stát léčitelkou a pečovatelkou, manželkou a dost pravděpodobně i matkou. Možná by to mohlo vypadat, jako její ponížení, je to však jen další velké rozhodnutí, které učí ona sama, na základě svých vlastních přání.

Jo/Malé ženy – Louisa May Alcott

Před časem vstoupila do kin nová filmová adaptace Malých žen, která mnoho čtenářů popostrčila k tomu oprášit stránky tohoto klasického díla. Přiznám se, že ani já jsem nebyla výjimkou. V románu Louisy May Alcottové jsem narazila na Jo, velmi samostatnou a podnikavou dívku, která se nebojí postavit problému čelem. Bouří se proti zažitým konvencím a odmítá být jen načančaným objektem lásky v dokonale padnoucích šatech a sněhobílých rukavicích.

Jo je krásnou ukázkou toho, že silná knižní hrdinka nemusí potlačit svou ženskost a vzdát se citů. Může jít za svými sny, zkoušet nové věci a přitom zůstat milující a ohleduplnou. Její postava se sice prvoplánově nesnaží o emancipaci a v příběhu se řídí poučkou, že pokud je hlavní hrdinkou knihy žena, musí se před koncem vdát, nebo zemřít, ale i tak čtenářkám ukazuje, že za sny je třeba bojovat, pilně na nich pracovat a snažit se. S rukama založenými v klíně totiž nejde dosáhnout ničeho.

Hermiona/Harry Potter – J. K. Rowling

Hermiona se stala vzorem pro celou generaci dívek a žen. Od první chvíle je jasné, že je velmi sebevědomá, inteligentní a cílevědomá studentka , která se aktivně zasazuje o to, kam její život směřuje. Sílu, kterou jí dala J. K. Rowling do vínku, spočívá i v tom, že nezaostává za Harrym a Ronem. Je jim rovnocennou partnerkou a často je patrné, že některé situace zvládá lépe, než oni. Hermionu prostě musíme milovat – nikdy se nestylizuje do hloupé husičky, neklade důraz na povrchní záležitosti a nebojí se nahlas mluvit o tom, co ví a co si myslí.

Hermiona zůstává po celou dobu příběhu velmi aktivní a snad nikdo nepochybuje o tom, že jednou získá skvělé místo na ministerstvu kouzel. Žije totiž ve světě, který je genderově mnohem vyváženější, než ten náš. Na druhou stranu – přiznejme si to – jsou to vždy muži, kdo hýbe tímhle příběhem. Harry, Brumbál, Voldemort, Snape… Ženy jim pomáhají, slouží jim a zastupují je, nezdají se ale být tak mocné. Feministka a aktivistka (vzpomeňme na SPOŽÚS) Hermiona tak má ještě hodně práce.

Mercy Thompson – Patricia Briggs

Pokud existuje žánr, ve kterém není o silné bojovnice nouze, pak je to rozhodně urban fantasy. Hlavní hrdinky takových příběhů však bohužel často sklouzávají k vulgární lascivnosti, nosí sexy oblečení, do postele vlezu s každým a kosí všechny, kteří se jim připletou do cesty. Zkrátka a dobře, jsou vlastně jen jinou verzí tradičních mužských hrdinů, s ženami toho vlastně mají jen pramálo společného.

Mercy Thompson však taková není. Oproti zvyklostem totiž dává na odiv to typicky ženské – je laskavá a ohleduplná, pečuje o své blízké, ráda peče a miluje svoji kočku. Zároveň se však nebojí jít svojí vlastní cestou, ať už jde o to, že pracuje jako automechanik, nebo třeba o to, že si velmi zakládá na své nezávislosti. V příběhu je vržena ze světa, ve kterém má zajištěnou rovnoprávnost, do světa středověkého smýšlení. Vlkodlaci naprosto přesně vědí, kde by mělo být její místo, ona však podřízené postavení odmítá, je emancipovaná, silná a nezávislá. A nebojí se to zdůraznit.

Mladá královna/Spáčka a vřeteno – Neil Gaiman

Příběh, který sice postrádá jména, nepostrádá však koňskou dávku feministického nadšení. Mladá královna, pravděpodobně Sněhurka v době po svém probuzení, se vydává do sousedního království zjistit, proč všichni lidé začali usínat. Nebojí se přitom odložit vlastní svatbu a vůbec ji nenapadne, že by měla brát svého nastávajícího s sebou. Ví totiž, že si se vším poradí i bez něj.

Královna ukazuje nejen to, že žena může vládnout i bez muže. Je velmi inteligentní, cílevědomá, statečná a odhodlaná. Překonává problémy, které v pohádkách většinou řeší muži, a nijak se nad tím nepozastavuje. Nezdráhá se bojovat, překoná les popínavých růží a s klidem sobě vlastním probudí polibkem spící krasavici. K tomu všemu navíc poukazuje i na to, že každý jedinec má vždy na výběr. A tak místo na svoji svatbu zamíří za dobrodružstvím. Prostě proto, že ona to tak chce.

Bavil vás dnešní článek? Která knižní hrdinka je pro vás inspirací?

Těším se na vaše komentáře,

Péťa

Bibliografická citace:

• ROWLING, J. K. Harry Potter a Kámen mudrců. Překlad Václav Medek. 2. vydání. Praha: Albatros, 2008. 284 stran. ISBN 978-80-00-03437-9.
• ROWLING, J. K. Harry Potter a relikvie smrti. Překlad Pavel Medek. 4. vydání. V Praze: Albatros, 2017. 626 stran. ISBN 978-80-00-04621-1.
• TOLKIEN, J. R. R. Pán prstenů. Společenstvo prstenu. Překlad Stanislava Pošustová-Menšíková. Il. vyd. 2. Praha: Argo, 2006. 473 s. ISBN 978-80-257-0749-4.
• TOLKIEN, J. R. R. Pán prstenů. Dvě věže. Překlad Stanislava Pošustová-Menšíková. Vyd. 1. Praha: Mladá fronta, 1991. 315 s. Třináct; sv. 195. ISBN 80-204-0194-6.
• TOLKIEN, J. R. R. Pán prstenů. Návrat krále. Překlad Stanislava Pošustová-Menšíková. Ilustrované vyd. 2. Praha: Argo, 2007. 507 s. ISBN 978-80-257-0749-4.
• BRIGGS, Patricia. Měsíční píseň. 1. vyd. Ostrava: Fantom Print, 2009. 283 s. ISBN 978-80-7398-056-6.
• ALCOTT, Louisa May. Malé ženy. Překlad Jindřiška Smetanová. Vydání 3. [Přišimasy]: Sofa Books, 2018. 308 stran. ISBN 978-80-88250-04-3.
• GAIMAN, Neil. Spáčka a vřeteno. Překlad Viktor Janiš. 1. vydání. V Praze: Albatros, 2015. 62 stran. ISBN 978-80-00-04099-8.