Tento román se řadí ke klasice žánru fantasy, které však nechybí odlehčující nadhled. Goldman o své knize hovoří jako o výtahu „toho lepšího z klasického příběhu skutečné lásky a odvážných dobrodružství od S. Morgensterna“. Goldman podle vlastních slov odstranil rušivý výkladový balast o dějinách a dvorské etiketě, a po destilaci mu zůstalo to, co má podle něj dobrý příběh obsahovat.
Šerm. Boj. Muka. Jedy. Opravdová láska. Nenávist. Pomsta. Obři. Lovci. Padouši. Ušlechtilí muži. Nejkrásnější z žen. Hadi. Pavouci. Obludy nejrůznějšího původu i podoby. Bolest. Smrt. Hrdinové. Zbabělci. Nejsilnější z mužů. Pronásledování. Úniky. Lži. Pravda. Vášeň. Zázraky.
Podle mě…
Knihu jsem se rozhodla přečíst hlavně proto, že jsem na ni v mnoha seriálech a filmech z USA slýchala narážky. Zmiňují se o ní i mnozí autoři fantasy knih, coby o své inspiraci. Mně už to před nějakým časem nedalo spát, tak jsem si pro ni zašla do knihovny, abych zjistila, jestli je opravdu tak skvělá, jak se říká.
Kniha začíná slovy: „Klasický příběh z pera S. Morgensterna o pravé lásce a vzrušujících dobrodružstvích. Dobré scény vybral a původní dílo zkrátil William Goldman.“ A já, protože jsem si o příběhu předem nic nezjišťovala, jsem v S. Morgensterna pochopitelně uvěřila! Proč bych měla pochybovat, že? Z dějin a z filosofie znám podobných knih desítky. Pak ale vyšlo najevo, že Goldman hrozně kecá!
Zpětně mě to celé zamrzelo, protože kniha začíná docela dlouhým úvodem o Goldmanově životě, který jsem v polovině vzdala. Kdo mohl tušit, že je to vlastně součást příběhu? Celá Princezna nevěsta je pak doslova prošpikovaná různými poznámkami, které se týkají toho, které scény z původního díla autor vynechal a proč se tak rozhodl. Během čtení mě ovšem nejvíc rozčilovaly vsuvky typu: „Když jsem byl malý a knihu mi četl táta, vždy mě v tenhle moment ujistil, že postava XY opravdu neumře. Takže ani vy nemusíte mít strach, přežije.“ Hrozně mi to vadilo, a teď, když vím, že to dělal opravdu schválně… vrtá ve mně červíček pochybností, jestli se mi to vlastně nezačíná líbit. Vždyť já mám přece ráda, když mě spisovatel opravdu dostane! Sakra!
O čem to vlastně je?
Přejdeme-li k samotnému příběhu Princezny nevěsty, musím uznat, že je opravdu působivý, plný nadsázky, lásky a napětí a vtipu. Jde vlastně o příběh dvou zemí, Florinu a Guldenu, které jsou spolu v nikdy neustávajícím sporu.
Hlavní hrdinkou příběhu je Beruška, krásná dívka, která vyrůstá na statku svých rodičů. Shodnou okolností se z ní nakonec stane princezna a také snoubenka prince Humperdincka, který se vyžívá v boji a utrpení. Proč si chce Beruška takového muže vzít? Jde jen o obchod. On potřebuje ženu a ona chce mít klid, protože přišla o svoji lásku, čeledína Westleyho. Nakonec ale nic není tak, jak se původně zdálo, dojde na boj, pomstu, únos, objeví se pirát a pár lidí zemře. Jeden z nich dokonce vstane z mrtvých. Zkrátka a dobře, o zábavu je rozhodně postaráno!
Jedna věc příběh vystihuje – Princezna nevěsta se zkrátka nebere přehnaně vážně. Já sama jsem ji vnímala jako parodii na pohádku a částečně i jako parodii na fantasy. Druhotně jsem se pak dočetla, že je myšlena jako parodie na středověké rytířské romány. Příběh je mi díky tomu neuvěřitelně sympatický, protože si na nic nehraje, nesnaží se o velké cíle a vyšší dobro nemá v knize ani štěk. Hlavní roli hrají napínavý děj a vtip.
Hlavní postavy byly krásně vykreslené, za každou stál nějaký životní příběh a mě tak nedělalo žádný problém se s nimi sžít a začít prožívat jejich slasti a strasti. Trochu problém jsem měla jen s Beruškou, protože jsem během čtení stále nemohla přijít na to, jak hloupou ji vlastně autor knihy zamýšlel. Celkově mi místy vadily i její odevzdanost a apatie. Možná jsem ale jen příliš rozmlsaná akčními hrdinkami typu Katniss Everdeen.
Když to shrnu…
Kniha se mi moc líbila. Byla zábavná a četla se dobře. Některé pasáže sice byly trochu rozvleklejší a poznámky pod čarou nebraly konce, i tak jsem se ale skvěle bavila. Líbily se charakterní hlavní postavy, vtipné a mnohdy i dvojsmyslné narážky a také to, že mnoho dějových zvratů nedopadne zrovna tak, jak čtenář očekává. A líbila se mi i ta hra na S. Morgensterna. Už chápu, co všichni s Princeznou nevěstou mají. Také jsem se do ní zamilovala!
Znáte tento příběh, nebo jeho filmové zpravování? Láká vás kniha? Proč ano / proč ne?
Těším se na vaše komentáře,
Péťa
Bibliografické informace: GOLDMAN, William. Princezna nevěsta: klasický příběh z pera S. Morgensterna o pravé lásce a vzrušujících dobrodružstvích. Vyd. 1. Praha: Argo, 2005. 314 s. ISBN 80-7203-614-9.
Právě tohle mě baví – když si se mnou autor trochu hraje. Po všech těch přečtených knížkách už mě málokdy ohromí prostě jenom dobrý příběh, pokud není doplněný zajímavou prací s vypravěčem nebo něčím jiným. Takže i když fantasy nemusím, tohle by se mi mohlo líbit, díky ta tip! 🙂