Recenze: Nekonečný příběh – Michael Ende

Kniha je velkou klasikou mezi německými knihami. A není jen pro děti. Odborníci se nemůžou shodnout, zda se jedná o román či o pohádku, zda je to fantasy či není. To však není důležité. Důležité je to, že v této knize si najde své téměř každý.

Kniha začíná tím, že se Bastián dostane k tajuplné knize a ukryje se s ní na půdu školy. Začte se do ní, zanedlouho však začnou světy splývat.

Podle mě…

V posledních měsících se stále častěji vracím ke knihám, které jsou vlastně určené pro mnohem mladší čtenáře. A přestože už dávno nepatřím do jejich cílové skupiny, čtení si užívám. Stejně tomu bylo i s Nekonečným příběhem, který mne doslova pohltil.

Kniha je vlastně příběhem v příběhu. A v tom příběhu se vypráví desítky dalších příběhů. Vše ale zůstává jasné a přehledné, za což si autor zaslouží uznání. Není nijak těžké se v knize orientovat, problémy jsem měla jen se jmény. Myslím, že snad nikdo si nedokázal zapamatovat tolik podivně znějících slov… Je to škoda, protože leckdy se nedalo rozlišit, jak moc důležité místo bude v příběhu postavě patřit. A když posléze přišla její chvíle, tápala jsem. Několikrát jsem si i dohledávala, o koho vlastně jde.

Co se týče samotného příběhu, zápletka je jasná. Malý Bastián se začte do knihy, která jej nakonec vtáhne do sebe. Doslova. Dobrodružství se však dočkáme ještě předtím, než k tomu dojde, kniha jej přece musela na něco nalákat, ne?

Rozhodně ale nejde o žádnou prvoplánovou pohádku, jejíž obsah by byl čtenáři jasný po přečtení několika prvních stran. Naopak. Nekonečný příběh je napínavý a plný zajímavých odboček, zákrutů, poznámek a drobných příběhů. Úžasný svět Fantázie toho totiž může nabídnout opravdu mnoho – některé příběhy tak ani nemají konec, respektive autor slibuje, že je dovypráví jindy. Hlavní dějové zápletce to ale nijak nevadí.

Za zmínku stojí krásné provedení knihy (v podání Albatrosu). Bastiánův příběh, předtím, než se dostane do Fantázie, je psán červeně, zbytek knihy je černě. Kapitoly začínají krásnými ilustrace, které vždy představují jedno písmeno abecedy. Ta je v knize vyjmenovaná takřka celá.

Když to shrnu…

Nikdy nejsme dost staří, abychom nemohli ocenit dobrou pohádku. Obzvlášť, když jde o takovou pohádku, jako je Nekonečný příběh. Kniha je totiž úžasným příběhem naplněným imaginací, ve kterém se snoubí napínavý příběh plný fantastických tvorů, kouzel a přátelství. Ukazuje čtenáři, že kniha je pro něj přítel, který mu může pomoci překonat strach a osamělost. Zároveň ale klade důraz na skutečnost a upevňování reálných vztahů.

Znáte tento příběh? Jak se vám líbil? A co říkáte na jeho filmovou verzi, se kterou je autor knihy poměrně hodně nespokojený?

Těším se na vaše příspěvky,

Péťa

Bibliografická citace: ENDE, Michael. Nekonečný příběh. Překlad Eva Pátková. 3. vydání s tímto názvem a v tomto překladu. V Praze: Albatros, 2015. 395 stran. ISBN 978-80-00-04150-6.