Recenze: Mercedes Thompson 9: Ohnivý dotyk - Patricia Briggs

Mercy Thompson je zpátky a brzy zjistí, že když se fae rozhodnou ublížit lidem, nejvíce trpí děti…

Napětí mezi fae a lidmi vrcholí. A když jsou kojotí měňavkyně Mercy a její druh, alfa vlkodlak Adam, povoláni zastavit zuřícího trolla, padne jim do rukou něco, čím by bylo možné donutit fae stáhnout se a zastavit otevřenou válku: lidské dítě, které fae kdysi dávno ukradli. Mercy, Adam a jejich smečka se však rozhodnou vzepřít se nejmocnějšímu vlkodlakovi v zemi, lidem i fae a ochránit chlapce za každou cenu. Kdo ale ochrání je samotné před chlapcem s ohnivým dotykem?

Ohnivý dotyk je devátým pokračováním mé oblíbené urban fantasy série s Mercy Thompson v hlavní roli. Přečetla jsem ji už dávno, napsání recenze jsem ale stále odkládala. Dnes jsem si však uvědomila, že koncem tohoto měsíce by měl v USA vyjít další díl, překonala jsem proto jeden obzvlášť silný nával prokrastinace a recenzi pro vás vytvořila.

Podle mě…

Knihy Patricie Briggs mám moc ráda a ani Ohnivý dotyk nebyl výjimkou. Autorka totiž pracuje s napínavým dějem, důmyslně promyšlenými detaily a velice dobře propracovaným světem, který se sice zdá stejný jako ten náš, ale v mnoha ohledech se liší. Líbí se mi, že hlavní hrdinka není žádná ufňukaná dívenka, která by čekala doma, až manžel vyřeší problémy. Ne, ne… Mercy se nebojí postavit nepříjemnostem čelem, což je myslím jeden z mnoha důvodů, proč si tato série rychle získala na oblibě.

Ohnivý dotyk se mi četl stejně snadno a dobře, jako všechny předchozí díly. Je sice napsaný lehce čitelným stylem, pracuje ale s velikým napětím. Akce střídá akci a o zábavu tak není nouze ani tentokrát. Měla jsem sice obavy, že mi bude vadit politické pozadí příběhu, nakonec ale bylo spíš plusem, než mínusem (politické ve smysluděje knihy).

Co se mi hodně líbí, je vývoj jednotlivých postav. Před několika měsíci, když jsem knihu dostala, přečetla jsem si nejen ji, ale i všechny, které jí předchází a doplňují (tedy i knihy ze série s Annou a Charlesem). Je úžasné, že autorka dokáže takovým způsobem pracovat s mentalitou jednotlivých postav a dovolí jim, aby se měnily a rostly.

Co mi na knize trochu vadilo byla postava Pod kopcem. V předchozích dílech se s ní pracovalo jako s entitou středního rodu, náhle však začala být označována jako dívka. Vlastně jsem si po celou dobu myslela, že to není osoba, ale místo. Jak se však ukázala, jde o nesmírně mocnou bytost, která si vytváří prostředí s vlastními zákony. Byla jsem z toho zmatená a také trochu otrávená.

Oproti ostatním knihám mi děj Ohnivé doteku přišel trochu neucelený a mám pocit, že neuškodilo, kdyby autorka trochu akce ubrala a schovala si některé momenty třeba až do jiné knihy. Jinak mě ale čtení bavilo a nejednou jsem se i zasmála.

Když to shrnu…

Kniha byla napínavá, zábavná a rozvíjela děj nakousnutý v předchozích dílech. Četla se mi dobře a ráda se k ní zase někdy vrátím. Trochu mě ale mrzí, že kniha byla až moc akční. Někdy bych uvítala i trochu klidnější pasáže. Přesto se mi ale kniha moc líbila a ráda se k ní někdy vrátím.